I am nobody, I am nothing

23. května 2011 v 15:55 | li Ann
Nejsem nikdo, pro tento svět nejsem nic, ale pro mé přátele, rodinu, mé blízké jsem někdo milován. Někdo, alespoň doufám, doceněn. Pro tento svět můžu být jenom mravenec v mraveništi. Někdo řekne, jen malý ubohý mravenec!, ovšem druhý poznamená, že je to právě ten mravenec, který nese na zádech osud mraveniště.



Lidé si jsou rovni. to je můj názor. Všichni mají stejná práva vůči ostatním, ale i sobě. Stavět sám sebe na druhé místo není správné. Ovšem takhle to funguje jen v mém světě.
Ale lidé mají v povaze se chovat jinak. Většina říká jednu věc, ale dělá jinou. A spousta lidí dělá úplně stejné věci, co ti ostatní. Vždycky jsem se chtěla do těchto lidí odlišit. Být jiná. Vyčohovat z davu. Nesnášela jsem "normální" oblečení a teď jsem neschopná si na sebe něco normálního vzít. Ne že by se ale můj postoj k normálnosti změnil :). Všechno co mě obklopuje je totiž velice nenormální. Nic v podstatě nesedí. Neladí a nesouvisí. Každý týden se mi mění názory, z čehož spousta mých přátel už vyrostla do nehorázných rozměrů :D. Nebo jim to alespoň přineslo nějaké zdravotní potíže. Můj postoj k jakékoli věci se dá proto také rychle odhadnut podle toho, co mám daný den na sobě. Ovšem co byste si o mě pomysleli dneska, resp. právě teď!! Projistotu nebudu ani vysvětlovat :D.

"Všechno co bylo se proměnilo v prach. Prach, kterému my dáme nový život."

Jedna má kamarádka kdysi řekla: Lidé se stále mění, nemůžeme přeci zůstat stále na úrovni 5-tiletého dítěte!!!
Z jedné části má pravdu, ale sou tu jisté předpoklady, které se nikdy nezmění. Takže i mé chameleoní výpadky mě jistě budou provázet ještě hodně dlouho.

Ovšem ač si sou lidé různí, každý má stejný cíl: najít štěstí. Harmonii, lásku, úctu. Ale nemyslím, že je až tak jednoduché tyhle věci dostat, jak si mnozí myslí. Ten, kdo toho všeho dosáhl, se snad už jen pošklebuje ostatním, že to bylo lehké, jen musíme odvalit ten správný kámen k cestě. Možná že v tom vězí můj problém - že ho hledám tam, kde není. Chtěla bych konečně dojít klidu, harmonie. To je moje přání. Vypadá nesplnitelně a zároveň tak blízko. Taková malichernost. Jako by to snad byla ta nejjednodušší věc, které můžu dosáhnout. Ale kdo ví jak to vlastně je.
Slabým náturám nedoporučuju pouštět :D. Nebude se vám to líbit! :D

"Lidé se starají tisíckrát více o to, aby získali bohatství než aby vzdělali svůj rozum a své srdce, ačkoli je pro lidské štěstí nepochybně důležitější, co člověk je, než co člověk má." Arthur Schopenhauer
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 La Décembre Glace La Décembre Glace | Web | 5. června 2011 v 9:16 | Reagovat

Poslední citát mi vyrazil dech. ..protože, bohužel, je to pravda.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama