Stromy, které rostou naopak...

17. února 2011 v 19:48 | Pruv
Někdy je všechno tak jak má. Jindy se člověk nestihne ani otočit, a vše je naopak. A takový je dnešní den - místo školy jsem se flákala doma, Našla jsem si ze spodní strany podrážky boty zabodnutý šroubek - a vůbec mi nevadilo ty dva týdny, že mě něco píchalo do nohy...
zahrála si trio s holkama - po dlouhé době :). A ani tohle není normální věc - protože tohle je snad poprvé, kdy jsme se všechny tři sešly na hodině! 

Bolí mě hlava. Čeká mě ještě zeměpis. Dnes jsem uviděla jeden z nejkrásnějších úsměvů za posledních pár...let?  Uvařím si čaj, půjdu se najíst. Vcelku normální. 

Víly existují, duch lesa také. Frodo Pytlík je hrdina celého světa. Špenát je hnusný. Ach! Dneska mi tak báječně hrabe - a pěkně si to užívám!
love me
find me
Je tak zajímavé pozorovat, jak se mění naše názory každou minutou. V jednu chvíli jsme přesvědčení, že se tou věcí nebudeme zabírat a nebudeme se k ní vracet - a potom, stačí chvilička a jsme naplno rozhodnuti pokračovat - dojít do cíle, který jsme už dávno hodili do koše. A já vím, že takových chvil tu bude ještě hodně.  Je to zvláštní a já jsem potom před přáteli za ještě většího idiota než jsem. 
A proto vím: "I can't help falling in love with you." (zjištěno na základě předchozí myšlenky) 
A také budu doufat, že mi to vydrží dál a dál, protože tyhle pocity nechci ztratit! I když měla jsem nedávno pár pochybností, ale ten úsměv je všechny zahnal pryč. Nic se nemůže jen tak změnit, i když se dozvíme něco, co nám začerní výhled, postaví na pochyby, stejně to nic nezmění. Stejně bude všechno při starém. Vlastně nakonec snad bude jenom trápení - přehlušené čistými city. 

Zase ty mé zamilované kecy! :D 
Lidská přirozenost! <3 a to mi připomíná, že byl Valentajns dej. Strávila jsem ho sama. Jak jinak...ale bylo by hezké ho strávit s někým blízkým, mít s ním nějakou zažitou tradici, užívat si, cpát se čokoládou bez pochybností. 
Kdo říká že nesnáší Valentýna je to proto, že nikoho nemá, kdo ho miluje, je protože doufá, nebo není sám. Já doufám, věřím. Ve vše. Všude je naděje. Všechno se může povést. Srdce které věří! Věří v nemožné. 

You know her name, but not her story. You don't know my name, but you know my story.

 Někde v té spoustě lidí na tebe čeká někdo výjimečný.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Raven Raven | Web | 17. února 2011 v 20:25 | Reagovat

Dokud věříš, tak je to dobré...:)

2 Pruv Pruv | Web | 17. února 2011 v 21:30 | Reagovat

[1]: myslíš? xD

3 Lucy-Culy Lucy-Culy | Web | 19. února 2011 v 11:09 | Reagovat

Moc hezky clanek..Moc se mi libi tadytyhle tvoje uvahy,vzdycky donuti k premysleni.. :) Ne,fuckt je obdivuju..myslim,ze mas pravdu,ale nektere veci se proste nemuzou stat,ikdyz v ne veris sevebic..

4 Pruv Pruv | 20. února 2011 v 13:27 | Reagovat

[3]: něco se vyplnit nemusí, ale není důvod zoufat...ale ono taky záleží na tom, co si přeješ :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama