Únor 2011

Love it, fuck it!

28. února 2011 v 16:13 | Pruv


....některý věci se prostě nedaj řešit a měl by se jim dát volný průběh, protože pokud o neuděláte - zničí vás to. Což právě mě teď ano.
Posledních pár dnů bylo docela v prdeli, potom zase okhej, potom zase kdesi tam dole....udělala jsem snad konečné rozhodnutí - nechám si odrůst vlasy, viděla velice zajímavú babkú ve vlakú. Seděla ve vagónu plným malejch harantů, kteří si hezky jeli ze školy domů a ona se tam tak krásně tvářila, jako by se ocitla na samém dni jámy pekelné xD. Ale já se jí ani nedivím. Byl to totiž vagónek.....lidiček z jedný vesničky nedaleko města, kde bydlím já :D.
Podle ostatních je prý má nálada poslední dobou na bodě mrazu. Nemluvím, neblbnu...skoro s pláčem v očích se mě ptají: "Co se ti stalo?" a já s absolutně nezaujatým pohledem odpovídám stále a pořád dokola: "Nic, já jsem v pohodě."
A upřímně myslím, že nejsem. Teda možná ano......ne, ano, ne....kde je můj tajný deníček? Psychiatra prosím!! Ivi!!
Včera mě po velmi dlouhé době chytl jeden z mých podivných záchvatů, matinka to samozřejmě připisovala jedné akcičce, na které jsem o víkendu byla. Tam bylo všechno v poho, tím to není. Jestli mi prý zase někdo neřekl, že mě nemá rád....tím to taky není. Nyní zůstávám na docela naivních myšlenkách, že mě všichni milují xD. Asi to pravda nebude, ale s lidmi opravdu teď docela vycházím. Já fakt nevím :D, teda nejspíše ano.

Opravdu skvělé, když ještě nic neřeknete a už jste odmítnuti........................................................................................................................to the hell with it

Ale víte co? Přišel mi balíček z Finska, byl báječnej oběd. Skvělá sobota! Za tu děkuji hlavně třem, čtyřem...možná dokonce i pěti lidem. Škola ušla....a bude ucházet ještě hodně dlouho, bolí mě nos, dostala jsem konečně šráky od mé milovaná <3. Vytáhla na první cestu do školy můj geniální hippie batůžek - dárek k Vánocům, i když obdržen až o měsíc později xD.
Chce to změnu, na duši, v muzice, v zájmech....možná že to mě uklidní, ale chci se já vůbec uklidnit? Vyblbnout přece! Chodit ven! Vždyť je tam tak krásně! Pojďte někdo lidi se mnou! Já vás nesežeru a sušenky upeču :). asi jsem už tou zimou celá znavená. Tím to všechno bude. Chybí mi sluníčko a teplíčko. Šortky a vršek od plavek. Naše chata u lesa v Beskydech, náš bazén, sousedovi třešně :). Ale už to tady brzo bude! Jo! Udělám nějaké super třešňové řezy!! Mlask! Už se těším!!!
Nějak je to všechno celý vadný xD. Labilní lidé se holt nikdy nebudou moci ovládat podle svých představ, vždy tu bude něco, co je bude držet přesně tam, kde nchtějí.....život je boj a pláč, ale já se ho nebojím a jdu mu vstříc s otevřenou náručí, protože vím, že jedině tak mi dá i nějaké sladké a pěkné dary, přesně ty, které chci!
want tattoo! (psí oči)

Stromy, které rostou naopak...

17. února 2011 v 19:48 | Pruv
Někdy je všechno tak jak má. Jindy se člověk nestihne ani otočit, a vše je naopak. A takový je dnešní den - místo školy jsem se flákala doma, Našla jsem si ze spodní strany podrážky boty zabodnutý šroubek - a vůbec mi nevadilo ty dva týdny, že mě něco píchalo do nohy...
zahrála si trio s holkama - po dlouhé době :). A ani tohle není normální věc - protože tohle je snad poprvé, kdy jsme se všechny tři sešly na hodině! 

Bolí mě hlava. Čeká mě ještě zeměpis. Dnes jsem uviděla jeden z nejkrásnějších úsměvů za posledních pár...let?  Uvařím si čaj, půjdu se najíst. Vcelku normální. 

Víly existují, duch lesa také. Frodo Pytlík je hrdina celého světa. Špenát je hnusný. Ach! Dneska mi tak báječně hrabe - a pěkně si to užívám!
love me
find me
Je tak zajímavé pozorovat, jak se mění naše názory každou minutou. V jednu chvíli jsme přesvědčení, že se tou věcí nebudeme zabírat a nebudeme se k ní vracet - a potom, stačí chvilička a jsme naplno rozhodnuti pokračovat - dojít do cíle, který jsme už dávno hodili do koše. A já vím, že takových chvil tu bude ještě hodně.  Je to zvláštní a já jsem potom před přáteli za ještě většího idiota než jsem. 
A proto vím: "I can't help falling in love with you." (zjištěno na základě předchozí myšlenky) 
A také budu doufat, že mi to vydrží dál a dál, protože tyhle pocity nechci ztratit! I když měla jsem nedávno pár pochybností, ale ten úsměv je všechny zahnal pryč. Nic se nemůže jen tak změnit, i když se dozvíme něco, co nám začerní výhled, postaví na pochyby, stejně to nic nezmění. Stejně bude všechno při starém. Vlastně nakonec snad bude jenom trápení - přehlušené čistými city. 

Zase ty mé zamilované kecy! :D 
Lidská přirozenost! <3 a to mi připomíná, že byl Valentajns dej. Strávila jsem ho sama. Jak jinak...ale bylo by hezké ho strávit s někým blízkým, mít s ním nějakou zažitou tradici, užívat si, cpát se čokoládou bez pochybností. 
Kdo říká že nesnáší Valentýna je to proto, že nikoho nemá, kdo ho miluje, je protože doufá, nebo není sám. Já doufám, věřím. Ve vše. Všude je naděje. Všechno se může povést. Srdce které věří! Věří v nemožné. 

You know her name, but not her story. You don't know my name, but you know my story.

 Někde v té spoustě lidí na tebe čeká někdo výjimečný.

Love is like a drug...

12. února 2011 v 8:15 | Pruv
Vytočená, právě probuzená - tudíž se značně ospalýma očima...co víc si přát? Ve sluchátkách zatím neznámé písničky - tedy MĚ neznámé. A je mi zima. A musím zmáknout pár věcí do školy. Včera večer jsem si zase poslechla přednášku o mém hnusném, ubohém, tlustém těle (ve skutečnosti není tak tlusté, ale bratr by dal cokoliv, aby měla jela sestra rovný břicho!), o mých neexistujících svalech a tak dále. 

Ale dějí se i dobrý věci - jindy bych začala jimi, ale po dnešním ránu jsem nejprve musela nechat ze mě utéct ten vztek. 
Byla jsem s holkama venku, nakonec u nás doma....koupila skvělý punkový sako....a k tomu jsem se vlastně už od začátku chtěla dostat. Toť vše k mé roztomilosti, ale bylo mi řečeno, že já jsem roztomilá ve všem xD. Let's see. 
To sako je absolutně k sežrání a když na něm máte slovu -500Kč,- tak to nekupte :).
Hledám jednu (vlastně více) písniček, ale stačí, aby měla název jako: My Love, Love is a drug a máte nulovou šanci ji najít. (ano, vybaflo mi to hned několik interpretů jako Lady Gaga, Celine Dion....ale ta má verze byla lehce ostřejší)

Nemůžu se dočkat dalšího a dalšího pondělí! :)
Já si tak celou dobu smutněla, že budu na Valentýna sama - zase xD! Jsme smolař....a náhodou jsem si domluvila "venek" s kámošem....! 

A venku teď začalo sněžit! Yay! "Milujeme sníh!" Jak jednoduše se ten sarkasmus používá na netu. 
Jsem velký nemilovník vysokých ale i nízkých teplot. Stačila mi jedna dovolená v Chorvatsku a už vím, že tam už nikdy nepojedu! 

"You know, I am a bad girl with dark blood, but you people still mess with me. I am a fire, that will give you really hot kiss."

nanamika
Hledám song, ale nenašla jsem. Hledám ztracený věci - je jich spousta - nenašla jsem. Hledám lásku - jak idiot. A já budu hledat dál a dál. 

Nemůžu se dočkat až bude tepleji, a já budu nosit to svý sáčko. Seženu si nějaký levný kalhoty a celý je proděravím. Koupím si mp3 - kterou stejně brzo rozbiju.....xD. Nechám si vytetovat na záda ptáka (opravdu myslím zvíře!). Něco ve stylu Jane Doe.
Seženu si brigádu v cukrárně <3 a budu happy. 
xxx
Naučit se žít pro sebe, ne pro ostatní. Vážit si svých výkonů....

"Be bad, love bad!"

Nakonec jsem ji našla! <3 - New Politics - My Love

Sweet, sweet chocolate

7. února 2011 v 11:49 | Pruv
Zase mě to chytlo...probíhání mezi styly rychlostí blesku u mě není přeci jen žádná novinka....tentokrát to musí být něco absolutně roztomiloučkého a slaďoučkého! xD

"chci být sladká, jako moje oblíbená čokoláda! a stejně tak hřát lidi u srdce, to ale kopřiva jako já nedokáže...."

cute
No dobře............
každý hledá sám sebe, jen mé hledání se prodlužuje a prodlužuje - ne špatně. Motám se vlastně v kruhu xD.

Jsou dva typy žen: 
1. jsou šťastné pro sebe, tím, co jsi vybudovali......
2. jsou šťastné, když někoho mají

Já se řadím mezi ty první, jsem totiž neskonale líná něco dělat, abych z toho potom byla nadšená...potřebuji někoho, kdo by mě to štěstí předával. Tak zoufale bych se potřebovala dostat do té druhé skupiny, ale nevím jak. Pořád si dokola říkám, že se vše spraví, až nebudu single - věřím tomu, ale naopak je mi líto, že to nejde jinak. Že nejsem dost silná na to, abych si něco vybudovala sama, vlastními silami a potom nelitovala. 

A nakonec jsem pořád jenom SINGLE. A přestává mě to bavit...dokola hledám své chyby - snad je to má nestálost, neznalost, energie - s tou se pojí i má ukecanost. Všechno dohromady...být klidná osoba, jemná, obdivovaná....stálá, věrná....to byl vždycky můj sen....docela hloupý, nemyslíte?


Jen věřit nestačí, že? Já ale nic jiného než to nedokážu. Jsem případ k pláči, že? 

Ale proto tady asi píšu....abych našla své opravdové já. Nejprve jsem si říkala, že bych o tomhle blogu dala vědět všem mým přátelům na FB, ale tohle má být přeci moje tajemství, ne? Proto o něm ví jen pár lidí, neřeknu jim to.